Za svůj život jsem zatím jednu rozlučku zažila jako budoucí nevěsta a dvou jsem se zhostila jako organizátor. Postupně vám tady o všech napíšu, protože věřím, že tipy se můžou někomu hodit. Jako první začnu tou nejaktuálnější – včerejší. Pokračovat ve čtení „„Poklidná“ rozlučka se svobodou pro kamarádku“
Tak jsem konečně Toníkovi upekla a předala dort k jeho prvním narozeninám. Asi to znamenalo mnohem víc pro mě, než pro něj. Pro Tondu to bylo jenom “ňam ňam”, ale já se na tu chvíli těšila a představovala si ji snad od jeho narození. Pokračovat ve čtení „Tondův dort k 1. narozeninám“
Dětské placičky jsou hodně oblíbené. Proto tady mám další recept na jednu z prvních „pevných věcí“, které jsem umíchala a uvařila Tondovi. Tentokrát jsou to právě placičky z batát, dýně a hrušek – podávala jsem je k snídani a zbytek padnul k odpolední svačině. Tonda je ochutnal v 11 měsících, ale daly by se dětem dát i dřív – jen jsem je dřív nevymyslela :). Samozřejmě ale záleží na tom, co vaše děti běžně jedí.
Tak jsem se do toho konečně pustila a máme tady první recept pro mimina. Původně bylo v plánu dělat recepty i na příkrmy, ale když jsem viděla, jak se krásně zhostila prkýnek #babymenu Kamča (na Instagramu jako @i.love.cake), už jsem usoudila, že líp bych to rozhodně sama neudělala. Takže dnes jsem pekla něco mezi sušenkama a placičkama. Tondovi je 11 měsíců, ale myslím, že by se to dalo dát i mladším dětem, samozřejmě v závislosti na tom, co jim dáváte jíst ze svého přesvědčení, vzhledem k alergiím atd. Já už jsem do sušenek dala například celé vajíčko, ale pokud zatím kopete jenom za žloutek, myslím, že by se to mělo povést i jen s ním. A co na to říkal Tonda? Asi mu to chutná, protože další kousky vyžadoval svým klasickým „ňam ňam“ pokřikem, který naučil i kluky na výletě v Brně.
Pokračovat ve čtení „Domácí zeleninové sušenky / placičky pro děti“
Čerstvé bylinky podle mě při vaření nic nenahradí. Teď, když jsou po ruce snadno, si je můžete schovat na horší časy do bylinkové soli. Kromě toho, že jejich čerstvou chuť uchováte až půl roku, je to taky originální DIY dárek. Bylinkové soli jsem začala chystat, když jsem zjistila, jak moc mi na podzim a v zimě čerstvé bylinky chybí. Můžu si je sice koupit v obchodě, ale ne vždycky mají všechny, a navíc často nějak nejsou „ono“. Když si naopak bylinky v létě vypěstujete a připravíte z nich sůl, za pár korun máte dobrotu na vaření, kterou by vám záviděl leckterý šéfkuchař. Pokračovat ve čtení „DIY: Domácí bylinkové soli“
V Čechách máme tolik krásných měst, ale když je člověk moc nezná a vyrazí tam na výlet, většinou má za hodinku hotovo a může jet zpátky domů. Jedno z těchto měst jsou podle mě Poděbrady. Kdybychom tam jeli sami, zajdeme na kolonádu a pak pofrčíme. Naštěstí tam ale máme kamarády, Kláru a Petra, a ti pro nás připravili báječný program na celý den. A já jsem se rozhodla ho sepsat i na blog, protože by se to mohlo někomu hodit jako inspirace na výlet na celý den. Na tenhle výlet můžete jak sami, tak i s dětmi různého věku, včetně těch, co se ještě vozí v kočárku. Vyplatí se zabalit i kolečkové brusle. Pokračovat ve čtení „Celodenní výlet do Poděbrad“
Byl to celkem spontánní nápad a vzniknul v našem „mama blogerském“ chatu na Instagramu. A světe div se – my se fakt domluvily a vyrazily za holkama do Brna. Vlakem, s miminama, přes noc. Pokud vás zajímá, co dobrého se teď v Brně dá ochutnat, jestli je lepší jet s miminkem Regio Jetem nebo s Českými drahami a co se nám to vlastně stalo cestou domů za horor story, tak rozhodně čtěte dál. Pokračovat ve čtení „Výlet do Brna: food tour, 8 mimin a drama na závěr“
Jak je v lednici Tiramisu, byla bych schopná doslova spást celou velkou zapékací misku, do které ho dělám. Miluju jeho chuť, šťavnatost a taky to, jak snadná a rychlá je jeho příprava. Jen najít tu trpělivost, aby ho člověk nechal uležet. Nejvíc mi chutná úplně klasická verze, ale takové doplnění malinami, jahodami nebo borůvkami vůbec není k zahození a to obzvlášť v létě, kdy to příjemně osvěží kakaovo-kávovou chuť.
Když cestujeme do nějakého města, ať už u nás, nebo v zahraničí, vždycky to vypadá tak, že denně nachodíme spousty kilometrů a míříme z jednoho podniku do druhého. Každou destinaci poznáváme hlavně podle chuti a díky tomu, že hodně chodíme, tak skvěle nasajeme i místní atmosféru. Protože jsme dlouho nikam necestovali a udělalo se konečně krásně, udělali jsme si podobnou food tour po Praze. Ačkoliv bydlíme od Prahy kousek a jezdíme tam opravdu často, někdy i denně, byl to skvělý výlet. Vypravili jsme se do našich oblíbených podniků, ale zkusili jsme i něco nového. Stihli jsme 8 zastávek. Ale nebojte, nemáme bezedná břicha. Všude jsme si dali jen tak trošku a proložili jsme to 14 km chůze s kočárkem. Tak pojďte s náma ochutnat!
Jahodová sezona je v nedohlednu, tak mi snad odpustíte, že už teď vám budu dělat chutě. Zůstala mi totiž hromada jahod po focení letních receptů a já je potřebovala nějak využít. Na Instagramu jste mi radili, co bych měla připravit za dezert – a mně se líbil jeden nápad víc, než druhý a nejradši bych se pustila do všeho. Možná se k těm návrhům v létě ještě vrátím, každopádně to nakonec dopadlo tak, že jsem si vzala několik těch tipů a sloučila je v jednu myšlenku. Vzniknul tak dezert podle mojí fantazie. Zamíchala jsem do něj tiramisu, Eton mess, jahodový nepečený dort a vlastně by se dalo říct, že i Pavlovu.
Pokračovat ve čtení „Nepečený dort z jahod, šlehačky a pusinek“
Brzy budou Velikonoce a tak tady mám další barevný recept. Tentokrát je to králičí roláda, kterou rozzáří rozkvetlá louka…teda hráškovo-bramborové pyré. Co se týká jedlých květů, já na fotce měla heřmánek, ale nejradši bych použila sedmikrásky. Škoda, že ještě nekvetou! Vzpomínám si, jak prababička chodila po zahradě a každou chvíli se pro jednu sehla a šoupla ji do pusy. Myslím, že říkala, že prodlužují život – a asi to fungovalo, protože se dožila hodně vysokého věku. Pokračovat ve čtení „Králičí roláda s hráškovým pyré“
Venku mrzne, až praští (nevím teda, kdo koho – nikdy jsem tomuhle přirovnání moc nerozumněla), každopádně já pro vás tady mám recept na to, jak si to jaro udělat. A stačí k tomu pár ředkviček, no fakt! My jsme si tohle jaro dali včera k večeři a bylo to lehké a osvěžující mezi všemi těmi těstovinami a dalšími „zimními“ jídly. Taková studená večeře občas vůbec není špatná. Ten recept je tak snadný, až se trošku stydím ho někomu takhle slavnostně podávat, ale co si budeme povídat, i v jednoduchosti je někdy krása (a taky člověk nestojí půl dne v kuchyni). Pokračovat ve čtení „Jarní chlebíčky s ředkvičkovou pomazánkou“
janaduff.com 